Mnoho žen si feminismus spojuje s negativními jevy emancipace během komunismu a brání se mu jakoby šlo o diktující ideologii. Je potřeba hledat a popularizovat zdroje naší vlastní kultury, abychom na západní feministická paradigmata nebyli odkázáni – diskuze by se tím mohla posunout a otevřít. Feminismus rezonoval také během první republiky, existovaly politicky činné ženské spolky, Tomáš Garrigue Masaryk se považoval za feministu...
,,S neziskovými organizáciami, ktoré sa v téme podpory žien angažujú mám síce dobré vzťahy, ale stále cítim ich obavu spájať sa s politikmi, čo je škoda, pretože bez toho, aby sa so mnou napríklad niekedy postavili na tlačovku, nebudeme schopní tlačiť témy rovnosti do médií a vytvárať tak verejnú mienku, či tlačiť na vládu.'‘
,,Diskusi o rovnosti vždy začínám slovy, že ženské otázky mužům neubližují. Ukazují svět nerovností, v nichž jsou vždy obětmi ženy, které mluví. Gender jde dál. Prosazuje rovnost. Zaměřuje se na všechny bez rozdílu, včetně mužů. Aby ale bylo dosaženo rovnováhy příležitostí a zdrojů, musí muži část své moci sdílet."'’
