Ženské otázky nepřinesou rovnost. Gender ano. Brigitte Wotha

 Brigitte Wotha, profesorka, městská geografka, Univerzita aplikovaných věd Ostfalia, foto (c) archiv Brigitte Wotha

Brigitte Wotha, profesorka, městská geografka, Univerzita aplikovaných věd Ostfalia, foto (c) archiv Brigitte Wotha

,,Všechno je o učení. I praktický gender mainstreaming se můžete naučit. Vaši úředníci by měli absolvovat školení o gender mainstreamingu a vidět projekty, které věcně ztělesňují tyto principy."

Brigitte Wotha, profesorka, městská geografka, Univerzita aplikovaných věd Ostfalia
Rozhovor: Milota Sidorová, úpravy: Šárka Homfray


Proč ses začala zajímat o genderovou problematiku?
Vždycky mě zajímaly rozdíly v zacházení mezi muži a ženami. Když jsem byla dítě, můj strýc byl kapitán na velkých lodích. Chtěla jsem se taky stát kapitánkou. Vzpomínám si však, že můj strýc mi řekl: „Ne, nemůžeš se stát kapitánkou, protože ženy neberou. Připadalo mi  to nespravedlivé.


Na univerzitě jsem se rovnosti hodně věnovala, a studenti mě vybídli, abych o rovnosti přednášela.. Svůj první kurz týkající se rovnosti jsem zahájila v době, kdy genderově senzitivní plánování bylo totéž, co plánování zaměřené na ženy.. Začali jsme tedy s kurzem, který zkoumal města ženskou optikou a snažil se udělat je pro ženy vstřícnější. To byl začátek.


Mnoho lidí chápe gender jako otázky žen.
Gender je progresivnější než jen ženská témata. Ženská témata rámují svět nerovností, ve kterém jsou to vždy viktimizované ženy, které mluví. Gender se zaměřuje na celek. Pokud prosazujete rovnost, musíte zahrnout i muže. Aby bylo dosaženo rovnováhy, znamená to něco mužům odebrat, což je bolestivé. Musíme mluvit o celku.


Myslíš si, že lidé přijímají gender lépe než feminismus?
Feminismus je špatně chápané slovo a stále se to zhoršuje. Lidé se organizují proti feminismu i zde v Německu. Gender je ještě náročnější na pochopení. Pokud mluvíte s lidmi mimo anglicky mluvící komunitu, nebudou tomu slovu rozumět. Stále ho však používám k zahájení diskuse o rovnosti.

Jak vnímáš práci Evy Kail ve Vídni, kde začala pracovat s potřebami žen ve městě?
V této souvislosti jsme se měli zaměřit na potřeby žen. Nikdo potřeby žen nerespektoval. Přemýšlelo se o ženách jako o slabých jedincích vyžadujících pomoc, ale v dnešní době už je povědomí o genderové rovnosti a nástroje na její podporu vyšší, máme zdroje a informace z výzkumu potřeb žen - jsme dostatečně silní, abychom vyzvali muže ke konkurenci. Ženské otázky muže netrápí. Trápí je požadavek genderové rovnosti, protože to znamená, že musí sdílet zdroje, peníze, sílu - je to radikálnější než získání podpory z pozice někoho, kdo potřebuje pomoc.


Německo přijalo gender mainstreaming dříve než Rakousko...

Udělali jsme to jiným způsobem a začali jsme s genderovým mainstreamingem na strukturální úrovni, kde se musí změnit instituce. Mainstreaming je zaměřen na vyvažování institucí, ne na konkrétní projekty. Ve Vídni začala Eva Kailová s projekty, které se změnily v politiku. Ve Vídni se inspirujeme projekty, Vídeň sleduje nás na strukturální úrovni.


Ale obecně nelze říct, že rovnost pohlaví je rovnoměrně rozložena po celém Německu, protože to stále závisí na asertivitě a odhodlání jednotlivých osob. V německé společnosti stále postrádáme strukturální změny. Nicméně se to v posledních letech zlepšuje. Ve veřejné správě v Německu máme hierarchický a na cíle orientovaný správní systém. Gender mainstreaming jako strategie shora pochází z Evropské unie z 90. let. V některých městech rady gender mainstreaming přijaly a pak jej musely přijmout i veřejné orgány.

 Profesorka Wotha se studenty navštívila radnici Prahy 7, kde diskutovali o aspektech neformálnosti v městském plánování foto (c) Milota Sidorová

Profesorka Wotha se studenty navštívila radnici Prahy 7, kde diskutovali o aspektech neformálnosti v městském plánování foto (c) Milota Sidorová

Jak se správa změnila?
Najednou se lidí ptali, co dělají na podporu gender mainstreamingu. Někdy odpověď byla že nic, a tím to skončilo. Někdy vykázali nějaký úspěšný projekt. Jakmile se stal součástí zpráv a výkazů, lidé začali přemýšlet o gender mainstreamingu přirozeně.


Byly kvóty součástí opatření?
Hodně jsme o tom diskutovali, zejména ve veřejném sektoru. Zde fungovaly dobře. Mimo veřejný sektor musíme ještě stále dostat více žen na vyšší pozice.

Jaký efekt má více žen ve veřejné správě ve městě?
Nedá se to takto snadno říct. Nemůžete očekávat, že se procesy změní jen proto, že v nich máte více žen. Na začátku to byla vždy jedna žena mezi muži, znáte to. Obvykle tyto "osamělé jezdkyně" mají celou agendu, i se sociální politikou, gender mainstreamingem a někdy i s udržitelností - nešťastnice. Často byly tyto ženy přepracované nebo přetížené a řekly: „Stop. K tomu úkolu potřebuji víc zdrojů a prostředků.“

 Participativní proces zaměřený na potřeby dívek, foto (c) Brigitte Wotha

Participativní proces zaměřený na potřeby dívek, foto (c) Brigitte Wotha


Opatření zaměřená na gender mainstreaming postihly v Německu škrty, v příštím období se nemusí objevit ani jako téma a cíl pro Evropskou komisi. Už jsme gender vyřešili?
Než se to stalo prioritou, prováděli jsme výzkum a další aktivity z našich vlastních peněz. V Evropě se řada věcí díky gender mainstreamingu zlepšila. Jsem přesvědčená, že to neškrtnou kompletně. Vždy se budou objevovat škrty a útoky na rozpočty pro genderové témata a musíme na to myslet. Proto potřebujeme mít naše sítě a lobbing. Začali jsme bojovat v 90. letech a dodnes bojujeme, ale je nás mnohem víc než před třiceti lety.


Jak vyučuješ gender ve svých hodinách?
Na naší univerzitě musí studenti musí absolvovat alespoň jeden kurz v oblasti gender mainstreamingu, řízení diverzity a podnikové etiky. Diskutuji s nimi o stereotypech v jejich studijních tématech, jako je ekonomika, marketing, plánování měst. Učím je metody,, kterými můžou  dekonstruovat stereotypní narativy a získat nástroje pro plánování, Gender check například. Pracuji s nimi na praktických příkladech - jak s principy gender mainstreamingu navrhnete mateřskou školu nebo muzeum?


Co ses dozvěděla o městském plánování v Praze 7 a jeho schopnosti sloužit všem lidem?
Trochu málo vím o principech spravedlnosti v plánování Prahy. Ale z toho, co jsem viděla, myslím, že město je příliš slabé při jednání s investory. Praha 7 je velmi vzácnou a rostoucí částí Prahy. Politici vždy říkají, že jednali s investory, a pak že se nedá nic dělat. Myslím, že by jim slušelo více odvahy. Setkali jsme se s nově zvolenými politiky: doufám, že se nezmění, až se dostanou do rady města. Hrozí, že ztratí kontakt s místní komunitou.

Děkuji za rozhovor!