Milota Sidorová - konzultantka městských projektů, strategický rozvoj, iniciátorka projektu WPS Prague, členka zakládající skupiny, Praha

Milota je profesionálka pohybující se v interdisciplinárních tématech města a městského plánování. Studovala krajinnou architekturu, územní plánování, grafický design, filmovou produkci, metody sociálního výzkumu a management lidských zdrojů na různých školách v Evropě, Asii a Americe. Byla zakládající členkou mezinárodního urbanistického festivalu - reSITE a jeho hlavní koordinátorka v letech 2011-2015. V roce 2013 získala Fulbrightovo stipendium a studovala urbanismus v New Yorku. Ve stejném roce byla zakládající členkou Ladíme Prahu, asociace pražských festivalů se zaměřením na veřejný prostor. V roce 2014 úspěšně obhájila doktorské studium v boru krajinná architektura s prací na téma: Katalytický vliv tržišť na veřejná prostranství. Od roku 2012 se kontinuálně věnuje mapování aktérů neziskového sektoru ve spojitosti s veřejným prostorem v Bratislavě a Praze.

V roce 2015 založila iniciativu Ženy pražského veřejného prostoru, síť promujúcu aktivní ženy, které se věnují zvyšování kvality architektury, urbanismu a rozvoji komunitního života. Milota také přednáší na různých univerzitách av institucích střední Evropy. Oceňuje interdisciplinární výzkum, který ráda kombinuje s exekutivou různých projektů.

Její záběr často leží na komunikaci, facilitaci, koordinaci, propojování sektorů, přičemž jejím dlouhodobým zájmem zůstává profesionalizace neziskového sektoru, občanských iniciativ a jednotlivců v této oblasti. V současnosti žije a pracuje v Bratislavě.

www.milotasidorova.com

IMG_5464_v1_2.jpg

Kristýna Stará - architektka, urbanistka, spoluzakladatelka platformy Architekti ve škole, v projektu WPS Prague členka zakládající skupiny, odborná a výzkumná konzultantka, Praha

„Věřím, že ideální spojení/projekt vzniká s nohama pevně zakořeněnýma v zemi a hlavou v oblacích.“

V roce 2011 absolvovala obor architektura a urbanismus s přesahem v rámci modulu zahradní a krajinářské architektury na FA ČVUT v Praze. V témže roce nastoupila na navazující interní doktorské studium na Ústav prostorového plánování FA ČVUT, kde se snaží propojovat svou praktickou zkušenost s ideami v zaměření na vnímání krajiny a implementaci témat souvisejících s oborem architektury a urbanismu do formálního vzdělávání. Od roku 2009 se paralelně věnuje praxi architektky - urbanistky, ať již soukromě, jako dialog architekti či dříve ve spolupráci se společnostmi jako Mac-Architecture s r.o./CENELC.CZ , DHV CR, spol. s r.o. či Cigler Marani Architects a.s./Jakub Cígler architekti a.s. Ve svém volném čase mimo jiné pokračuje se zaměřením svého výzkumu v rámci iniciativy Architekti ve škole (2011), jejímž je spoluzakladatelem. Architekti ve škole představují jednu z šířeji zaměřených iniciativ podporující vzdělávání dětí od nejútlejšího věku v tématech architektury, urbanismu a prostorového plánování. Umožňují mezioborovou komunikační platformu, vzdělávací portál určený pro sdílení zkušeností a výukové materiály pro školy, pedagogy i neformální vzdělávání. Cílem iniciativy je nejen sdílená zkušenost, inspirace pro výuku, ale též neustálé hledání možností interpretace výše zmíněné tématiky, forem jejího zprostředkování a možností jejího postupného začleňování do vzdělávacího systému ČR.

Veronika Fajmonová -  psycholožka, výzkumnice, Praha v projektu WPS Prague, poradkyně pro výzkum, networking a inspirativní zdroje

Veronika momentálně pracuje na své disertační práci věnující se tématu vnímání hrozby terorismu a dopadům reakce na tento fenomén. Ve svém výzkumu vzájemně propojuje optiku mezinárodních vztahů a psychologie, neboť oba tyto obory paralelně studovala – psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a Mezinárodní vztahy a diplomacii na VŠE v Praze. V rámci svého doktorského studia také absolvovala studijní stáž na Columbia University v New Yorku. Tři roky pracovala jako výzkumná pracovnice v Národním ústavu pro vzdělávání, kde působila jako členka týmu vedoucí projekt Diagnostika dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jenž byl unikátním projektem v rámci České republiky zaměřující se na standardizaci diagnostických nástrojů pro děti. Veronika je spoluautorkou české adaptace tří metod, které v tomto okamžiku slouží psychologům k diagnostice obtíží u dětí nejen v pedagogicko-psychologických poradnách. Nejen ženským otázkám, ale obecně mužským a ženským rolím se Veronika věnovala ve své diplomové a rigorózní práci, kdy realizovala výzkum dvoukariérových manželství. Veronika kromě výzkumné činnosti miluje cestování, knihy a tanec. Ráda komunikuje s lidmi, takže pokud by vás něco z její profese zajímalo, určitě jí napište.

Tereza Stöckelová -  socioložka, výzkumnice, pedagožka, redaktorka, Karlova Univerzita, Praha v projektu WPS Prague, poradkyně pro výzkum, networking a inspirativní zdroje

Tereza Stöckelová, Ph.D. (*1977) vystudovala sociologii a věnuje se studiu vědy, technologií a medicíny. Tematicky se věnovala zkoumání soudobých proměn výzkumu a vzdělávání, pohybu znalostí mezi vědou a společností a otázkám politické ekologie. V současnosti dělá výzkum propojení a rozhraní mezi konvenční medicínou a alternativními terapeutickými postupy. Její práce vychází z teorie sítí-aktérů a navazujících materiálně-sémiotických přístupů a využívá kvalitativní, etnografické metody. V poslední době vydala knihy Nebezpečné známosti: O vztahu sociálních věd a společnosti (2012) a Etnografie: Improvizace v teorii a terénní praxi (2013, editorka spolu s Y. Abu Ghoshem) a Politika a každodennost na českých vysokých školách: Etnografické pohledy na vzdělávání a výzkum (2014, spolu s J. Dvořáčkovou, P. Pabianem, S. Smithem, K. Šimou a T. Virtovou). Působí v Sociologickém ústavu AV ČR, v. v. i. a vyučuje na Katedře obecné antropologie Fakulty humanitních studií UK. Od roku 2013 je šéfredaktorkou anglických čísle Sociologického časopisu /Czech Sociological Review. Ve veřejném prostoru se angažovala v rámci Fóra Věda žije! a spoluzaložila ProAlt - Iniciativu pro kritiku reforem a na podporu alternativ. Dlouhodobě spolupracovala s asociací ekologických nevládních organizací Zelený kruh. Pravidelně přispívá do A2 a www.A2larmu.cz.

Monika Grilli Wagnerová, v projektu WPS Prague členka zakládající skupiny, fotografka, inspirace

Pochází ze Slovenska, z malého města Spišské Podhradie. Posledních jedenáct let žije v Praze, kde vystudovala 1.lékářskou fakultu Univerzity Karlovy. Z počátku působila na oddělení onkologie v Krči. Nyní se věnuje fotografii a diagnostikuje pacienty na Radiologické klinice FNKV. Kromě snímkování rentgenem, zaznamenává portréty pro projekt WPS jako fotograf amatér. V minulosti fotila různé literární akce okolo spisovatele Jana Těsnohlídka ml. a též počátky konference a festivalu reSITE. Ráda propojuje lidi, a nežli se přestěhovala do Prahy, 11 let hrála loutkové divadlo, psala poezii, a s přáteli se snažila rozšířit kulturní rozhled obyvatel Spišského Podhradia.

 (c) Michael Higgs

(c) Michael Higgs

Michael Higgs, v projektu WPS Prague, jazykové korektury a překlady, výzkumná podpora

Ve svém profesním životě se Michael věnuje mezinárodnímu právu. V současné době studuje magisterský stupeň (LLM) v programu mezinárodní obchodní právo na univerzitě v Bristolu. Mezi bakalářským a magisterským studiem žil a pracoval v Praze na evropském projektu Shared Cities: Creative Momentum. V oboru práva se zaměřuje na řešení nerovností jako prostřednictvím veřejných, tak soukromých subjektů na národní i mezinárodní úrovni. 

 foto (c) Monika Grilli Wagnerová

foto (c) Monika Grilli Wagnerová

Šárka Homfray, právnička, odborářka, Praha, jazykové korektury a podpora

Šárka se věnuje zejména pracovnímu a služebnímu právu, dříve právo i tvořila, dnes ho hlavně analyzuje a aplikuje. Ve své práci se mimo jiné zabývá nerovným zacházením a diskriminací, genderovými aspekty práva a světa práce. Orientuje se i na budoucnost práce a její proměny, zejména ve spojení s digitalizací a kybernetickou bezpečností. Zajímají ji stereotypy a generalizace a jejich vliv na náš život. Pravidelně publikuje v odborářských a odborných periodicích a v Deníku Referendum. Má dvě děti, ve volném čase ráda čte a miluje ruční práce.

 


Díky i zakládajícím členkám


Michaele Hečkové, ředitelce Piána na ulici, manažerce Signál Festivalu

Michaela studovala českou filologii se zaměřením na editorskou práci ve sdělovacích prostředcích, kulturální studia a bohemistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci a teorii interaktivních médií na Masarykově univerzitě. Začínala jako literární kritička, ale později přešla na druhou stranu umělecké produkce. Pracovala na projektech Ostrava 2015, v olomouckém kině Metropol, na komunitních projektech pro Galerii Chodovská tvrz na pražském sídlišti Jižní Město. Posledních pár let se věnuje aktivitám v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice – festivalu Babí léto v Bohnicích a galerii současného umění Prádelna Bohnice. Byla programovou ředitelkou festivalu o umění ve veřejném prostoru Street for Art a příspěvkové organizace Praha 14 kulturní, která se snaží o kulturní revitalizaci čtrnácté pražské městé části, tedy mimo jiné sídliště Černý Most. Piána na ulici jsou jejím prvním projektem odehrávajícím se za hranicemi pražských periferií. Baví ji bývalé průmyslové stavby, dramaturgie komunitních projektů, dramaturgický a produkční babysitting začínajících kulturních organizátorů, zapojování specifických sociálních skupin, nejrozmanitější projevy lokální kultury, hodiny strávené ve vlaku, hodiny strávené telefonováním. Má slabost pro krizové scénáře, plány bé, chaos a beznaděj, ze kterých se na konci dne vyklube konkrétní projekt. 

a

Kateřině Fišarové, specialistce na propagaci a marketing Tanec Praha